| Kariéra | |
| 1975 6. místo MČSSR | |
| 1976 8. místo MČSSR | |
| 1977 1. místo MČSSR | |
| 1978 1. místo MČSSR | |
| 1979 3. místo Evropský pohár, 7. místo MČSSR | |
| 1980 4. místo Evropský pohár, 10,místo MČSSR | |
| 1981 3. místo ME | |
| 1982 2. místo ME, 5. místo MČSSR | |
| 1983 6. místo ME, 6.místo MČSSR | |
| 1984 11. místo ME, 19. místo MČSSR | |
| 1985 15. místo ME, 14. místo MČSSR, 1. místo Pohár míru | |
| 1986 4. místo MČSSR, 1. místo Pohár míru | |
| 1987 3. místo ME, 4. místo MČSSR | |
| 1988 4. místo ME, 4. místo MČSSR | |
| 1989 3. místo ME, 1. místo MČSSR | |
| 1990 2. místo ME, 2. místo MČSSR | |
| 1991 7. místo ME, 1. místo MČSFR | |
| 1992 3. místo ME, 2. místo MČSFR | |
| 1993 5. místo ME, 2. místo MČR | |
| 1994 7. místo ME, 3. místo MČR | |
| 1995 3. místo ME, 2. místo MČR | |
| 1996 5. místo ME, 5. místo MČR | |
| 1997 4. místo ME, 2. místo MČR | |
| 1998 5. místo ME, 4. místo MČR | |
| 1999 2. místo ME, 6. místo MČR | |
| 2000 3. místo ME, 2. místo MČR | |
| 2001 1. místo ME, 1. místo MČR | |
| 2002 2. místo ME, 2. místo MČR | |
| 2003 2. místo ME, 2. místo MČR | |
| 2004 3. místo ME, 2. místo MČR | |
| 2005 3. místo ME, 2. místo MČR | |
| 2006 3. místo ME, 4. místo MČR | |
| 2007 3. místo ME, 2. místo MČR |
Jaroslav Hošek je nejzkušenějším autokrosovým jezdcem. Od roku 1981, kdy byl vypsán první ročník Mistrovství Evropy do konce roku 2007 absolvoval 255 závodů z 275 uspořádaných, z toho v 83 krát stál na stupních vítězů, 34 krát na tom nejvyšším. Od roku 1981 do konce roku 2007 se ve 24 ročnících dostal do první desítky.
Narodil jsem se ve sportovní rodině, má maminka i dědeček hráli dobře tenis. Já jsem se jaksi „nevyvedl“, voněl mi benzín a zajímala mě auta a motocykly. Přesto jsem do patnácti let hrál tenis a hokej, vše však skončilo tím, že mi babička koupila moped. Nejdříve jsem začal jezdit jízdy zručnosti a posléze motokros. Roku 1974 jsem dostal šanci zkonstruovat autokrosový vůz a já té možnosti využil.
První autokrosovou sezónu jsem jel současně ještě motokros, brzy jsem ale pochopil, že autokros je pro mne to pravé. První rok jsem zvítězil v oblasti, získal druhou výkonnostní třídu a poté se dostal až do mistrovství republiky. V roce 1977 jsem se poprvé stal mistrem Československa a rok na to titul obhájil. Další rok jsem se dostal do národního týmu, který se poprvé zúčastnil Evropského poháru v autokrosu, v němž jsem obsadil třetí místo. V následujících letech jsem se umístil na 4. a 3. místě, roku 1982 na druhém. To jsem již jezdil s motorem Renault, jemuž předcházel Wartburg, se kterým jsem v autokrosu začínal. Následovala smolná léta. Teprve v roce 1985 a 1986 jsem se zúčastnil Poháru míru a přátelství ve vzniklé třídě šestnáctistovek a pohár dvakrát vyhrál poté, co jsem zvítězil ve všech závodech. Kromě toho jsem jel samozřejmě také české mistrovství v silnější třídě, kde jsem se snažil postoupit zpět do „velké Evropy“. To se podařilo v roce 1986 podařilo, kdy jsem v MČR skončil čtvrtý a pro rok 1987 se stal opět reprezentantem. Postavili jsme nové auto s motorem Porsche 2700 cm3 a já skončil třetí. Od té doby jsem již z reprezentace nevypadl a jsem v ní dodnes.
Vysněného titulu jsem se dočkal až v roce 2001, kdy jsem zažil skvělou a neuvěřitelně pohodovou sezónu a získal evropský i domácí titul. Za celou svou kariéru jsem vynechal pouze jediný závod - roku 1983 v Košicích, kdy jsem neměl motor.
Od roku 1987 jsme postavili s mechaniky mnoho vozů a použili motory Tatra (1988-1993), Porsche (1993-1995), VW (1996), Ford (1997- 2004). Protože chci vymýšlet stále něco nového, vyjel jsem v roce 2004 s osmiválcem Audi o objemu 4000 cm3.
Autokros jezdím už velmi dlouho a tak mohu malinko hodnotit. V současné době je tento sport doménou Čechů, kteří do něj podle mne investují nejvíce. Jezdci ze západu byli na špičce dokud stačilo koupit na vrakovišti starý motor Porsche a maličko jej upravit. To už dnes nestačí. Navíc jezdce a pořadatele (a nejen ze západu) odrazují mnohdy velmi zvláštní nařízení a předpisy
Nejhezčího vítězství jsem dosáhl v roce 1990 na extrémně rychlé trati ve Faleyras. Po startu jsem byl čtvrtý a v průběhu závodu jsem v jedné zatáčce, jejíž průjezd se mi celý den příliš nedařil, postupně předjel Tamburiniho, Křesťana a Jirku Bartoše.
Z tratí se mi velmi líbí Přerov, čímž jsem ostatně znám, a v poslední době i italská Maggiora. Žádná trať mi však vyloženě nevadí. Dobrý jezdec dokáže zajet kdekoli. Autokros je můj život a vlastně i zaměstnání, které mne velmi baví. Je to sport založený na velkém množství práce, kterou ale dělám rád a dobrovolně. Doufám, že se ještě nějaký čas udržím ve špičce.
